Blog

Sebeláska - základ spokojeného života

11.6.2018 | Blog

Sebestřednost a sebeláska jsou slova, která často mohou vyvolávat negativní reakci. Je přece neskromné a egoistické myslet jen na sebe. Je důležité a společensky žádoucí umět dělat kompromisy a myslet i na druhé. Vyplatí se ale tuto zkušenost prozkoumat.

Když si dovolíme mít se rádi a myslet na sebe, často zjistíme, že pokud se dostatečně nestaráme o sebe, nejsme schopni se starat ani o ostatní.

Dokud nezačneme milovat sama sebe, nemůžeme milovat v plné míře nikoho, protože předtím jsme „plnou míru“ neznali. Kompromisy na úkor vlastních potřeb jsou bolestivé. Se sebeláskou ale vycházejí z pocitu vlastního vnitřního naplnění a skutečné chuti druhému vyjít vstříc. Nejvyšší formy altruismu je schopen člověk, který s ním začíná právě vůči sobě. Dělají nám radost.

Sebeláska je základem vnitřní spokojenosti, jistoty a úspěchů a opravdu kvalitních vztahů s okolím. Naše problémy, nemoci a neuspokojivé životní situace vycházejí na nejhlubší úrovni z negativního vztahu k sobě samým. Žijeme stále dědictvím křesťanské společnosti a řadu vzorců jsme přejali, nyní ale také žijeme v mimořádné době, kdy máme možnost se jich zbavit a přeprogramovat.

Sebestřednost znamená „vnímat sebe sama jako střed svého světa“ a „pobývat ve svém středu“. Člověk přebývající ve svém středu si je lépe vědom sebe sama – svých potřeb, talentů a schopností, je tedy sebevědomý. Sebevědomí dává velkou vnitřní jistotu, pevnou půdu pod nohama. Snižuje pravděpodobnost, že by se jedinec nechal přemluvit k něčemu, co je proti jeho vůli, hodnotám a je pro něj nevýhodné a oslabující. Svou lidskou hodnotu nemusí dokazovat, je přirozenou součástí jeho integrity.

Sebestřednost je vlastní malým dětem a v rámci výchovy se ji tvrdě odnaučují, aby vyhovovaly společenským normám. V dospělosti při osobním rozvoji se ji lidé zase snaží získávat zpět, neboť zjistili, že pociťovaná vnitřní nepohoda, vychází právě z přílišného soustředění na vše kolem, jen ne na sebe.

Sebeláska znamená uvědomit si vše, co k nám patří – veškeré potřeby, talenty a tvořivost. Také chyby, či charakterové nedostatky. Nemusí být jednoduché vidět se v pravém světle a ještě se přijmout. Přirozenou sebelásku v dětství zatlačila do pozadí výchovná kritika, která v nás vypěstovala sebekritiku, našeho průvodce v dospělém životě. Jedinou odpovědí na sebekritiku je tedy sebeláska a nastolíme tak opět rovnováhu.

Co nám dala běžná výchova?

„Hlas rodičů, který dítě denně slýchá, se stane jeho vnitřním hlasem v dospělosti.“

Když dítě dostane často pocítit, že toho dělá tolik nedostatečně a špatně, postupně začne věřit, že je nedostatečné a špatné. Je to bolestná zkušenost, ale dítě ji nezpochybní, protože to říkají ti největší, kterými jsou jeho rodiče. Začne „chápat“, že mnohé věci nikdy nedokáže, a pravděpodobně se o ně proto pak ani nepokusí. Přestane dělat „nebezpečné“ věci. Do mnohých situací vstupuje s „vědomím“, že je nešikovné a zlobivé.

Nezávisle na tom, jestli je dítě přizpůsobivé nebo rebelující, se v něm usadí zkreslená představa o sobě a konflikt se skutečnými potřebami, které se v průběhu života stále, byť jen tiše, ozývají. Vede to k opakovanému vnitřnímu pnutí, které se navenek projevuje nejistým chováním a neschopností se správně rozhodovat. Mám zůstat v práci, nebo ji změnit? Mám nechat šéfa, aby se mnou takhle mluvil? Mám tolerovat partnerovo chování? Mohu se změnit? Můžu říct, co cítím? Mám vůbec právo žít podle svých představ? Odpovědi na tyto otázky mohou být snadné u druhých, ale u sebe můžeme bez sebelásky upadat do velké nejistoty.

Pěstování zdravé sebelásky v dospělosti pomáhá k návratu do přirozeného stavu, který byl na začátku každého života. Charakterizuje ho samozřejmé projevování sebe sama bez pocitů viny, či zbytečného rebelování.

K tomu potřebujeme:

  1. posilovat pocit, že tak jak jsme, jsme v pořádku
  2. přestat (nad sebou) vynášet soudy.

Pomůže k tomu rozhodnutí ke změně a vlastní pevná vůle. Všechny naučené postoje se můžeme přeučit. Pokud se do změny pustíme, dobrého konce se určitě dobereme.

Zdroj: http://luckakolarikova.cz/sebelaska-zaklad-spokojeneho-zivota/

  
  



Zpět