Blog

Neberme nic v životě jako samozřejmost

3.5.2018 | Blog

Před několika dny jsem měla možnost setkat se s lidmi, kteří jsou buď částečně nebo úplně slepí, a to setkání byl pro mě velký dar. Ti lidé byli veselí, šťastní a měli úžasnou energii. Nevnímali očima, ale srdcem. Velmi citlivě vnímali na životě to, co je opravdu důležité, co našim očím zůstává skryté.

Byl to dar, ve smyslu uvědomění si, že bychom nic v životě neměli brát jako samozřejmost. Všechno je dar.

Čas, který nám byl dán.

Láska, kterou dostáváme.

Rozhovory, které se nás dotknou.

Úsměv, který nás zahřeje.

Probouzet se vedle člověka, kterého milujeme.

Zvonivý smích malého dítěte.

Sdílení deštníku s někým druhým.

Procházka podzimním lesem.

Praskání dřeva v krbu.

Šálek horké kávy.

Setkání s přáteli.

Objetí s někým, komu na mě záleží.

Vůně čerstvě upečeného chleba.

Vlahá letní noc.

První jarní květiny.

Borůvkové koláče od babičky.

Teplo, které nás přivítá, když se vracíme v zimě domů.

 

„Život je příliš krátký na to, abychom jednoho dne vstali a litovali. Proto miluj lidi, které máš kolem sebe a s nimiž je ti dobře. A zapomeň na všechny ty, kteří takoví nejsou. Buď si vědom toho, že všechno se děje z nějakého důvodu. A tento důvod máme v sobě. Jakmile dostaneš šanci, chop se jí. A když tato šance změní tvůj život, otevři se tomu! Nikdo nám neslíbil, že to bude jednoduché. Ale bylo nám řečeno, že se to vyplatí.“

Pierre Franckh
  
  



Zpět