Blog

Naučme se milovat své vnitřní dítě

18.1.2018 | Blog

Co je „vnitřní dítě“?

Je to naše dětská část, vše, co se nám v dětství stalo, v dobrém i ve zlém.

Vnitřní dítě je naše důležitá vnitřní složka, která ovlivňuje to, jak se chováme sami k sobě, jak se v životě cítíme, jak k sobě dokážeme být laskaví, zda prožíváme svůj život radostně a láskyplně. Nemáme v sobě jen jedno vnitřní dítě, ale máme jich více. Každé z těchto vnitřních dětí je jiného věku. Začíná to dnem, kdy jsme se narodili a končí dobou, kdy jsme vstoupili do puberty.

Často máme v sobě děti, které si netroufají nebo mají strach, obávají se, že zase prohrají, nechtějí se projevit anebo už nikdy nechtějí žít v partnerském vztahu.

„I když si myslíme, že jsme dospěli, emočně jsme v mnoha ohledech zůstali ještě dětmi.“

Některé naše součásti stále věří tomu, co o nás v dětství říkali rodiče a jiní lidé. Stále zůstáváme, ať už chceme nebo nechceme, dítětem svých rodičů, se všemi postoji a přesvědčeními, které jsme se tenkrát naučili. Jak se k nám v dětství chovali naši rodiče, tak se k sobě chováme my sami. Když nás rodiče kritizovali, i my se kritizujeme. Když se jim zdálo, že nejsme dost dobří, ani my nejsme v dospělosti spokojeni se svými výkony či o sobě pochybujeme. Tyto naše součásti působí velmi silně a neustále se prosazují.

Pokaždé, když jsme v průběhu dětství prožili silné emoční zranění, stáhli jsme se do ústraní, přestali jsme druhým důvěřovat, vzdálili jsme se sami sobě. Nějakou svou část jsme vzdali. A tyto části už nedospěly. Zůstaly dětmi. Dnes víme, že děti často změní svou opravdovou původní osobnost a stanou se takovým člověkem, jakého od něj druzí očekávají. I když to bolí, a i když to ony samy vůbec nechtějí.

Jestliže jsme jako děti slýchávali, že jsme příliš hloupí, příliš tlustí nebo příliš nešikovní, pak ještě dnes hledáme potvrzení těchto tvrzení. Často si dokonce vyhledáváme lidi, kteří si o nás myslí to stejné jako naši rodiče, a dokonce nám říkají ty samé věty, které jsme slýchávali tenkrát.

Uvědomíme-li si, odkud pochází všechna naše negativní přesvědčení, stane se něco úžasného, můžeme je změnit a transformovat.

„Všechno, co naše vnitřní děti potřebují, je láska.“

Když naše děti dostanou lásku a pozornost, začnou opět růst. Postupně budou dospívat, až dosáhnou věku, ve kterém právě jsme.

Pokud jsme se jako děti někdy vzdali některých svých součástí, oddělili jsme se od nich, oddělili jsme se od tvůrčích možností, od své kreativity.

Jakmile jim znovu začneme věnovat svou pozornost a uznání, můžeme je do sebe znovu začlenit. Získáme přístup k pocitu štěstí, radosti a hojnosti. I láskyplné vztahy jsou možné. A…úspěch.

S lehkostí najdeme přístup ke svým opravdovým talentům. Budeme plni síly a vytrvalosti.

„Když věnujeme svému vnitřnímu dítěti pozornost a začneme ho milovat, může toto dítě začít růst.“

Pocity, které dítě prožívá, nám budou připadat známé. Ty děti jsme totiž my. Protože nám jsou pocity dítěte tak blízké, dokážeme je pochopit. S každým dítětem, které v sobě přijmeme, se nám vrátí naše síla, sebedůvěra a důstojnost. Své hranice si nastavíme zcela nově.

Zdroj: Pierre Franckh, Jednoduše buďte úspěšní
  
  



Zpět